Dům v Černošicích získal v soutěži Grand prix architektů ocenění jako nejlepší rodinný dům roku 2007. Návrh Jána Studeného a Martina Vojty - ateliér David Kopecký a Jan Studený architekti/ksa – rozvířil neuvěřitelnou záplavu čtenářských dotazů a poznámek, mailů i telefonátů. (Blíže v článku https://bydleni.idnes.cz/navsteva-v-dome-ktery-vypada-jako-krystal-sokuje-laiky-i-odborniky-1dy-/dum_osobnosti.asp?c=A080709_190312_dum_osobnosti_rez)

Vstup je možný i přímo do obytného prostoru

Proto jsme požádali architekta Davida Kopeckého, autora koncepce modulového domu, o zodpovězení nejčastějších dotazů:

Jak stavebně náročná je stavba domu, který se dotýká terénu tak minimální plochou?

Díky skalnatému podloží bylo možné konstrukci založit výhradně na suterénním modulu technického zázemí, železobetonovém kvádru o rozměrech 5 x 5 x 3 metry (viz řez domem). Kónická podnož domu zvedá obytný prostor do výšky nad sousední střechu k výhledu na deltu Berounky. Minimální plocha dotyku podnože s terénem uvolňuje malou strmou zahradu a výrazně zlevňuje založení domu.

Vzhledem k stále se zvyšujícím cenám energií se řada dotazů týkala termoizolace. Jakou jste použili?

Tělo domu bylo realizováno jako prostorově tuhá železobetonová skořepina. Beton je zvnějšku osazen polystyrenovou termoizolací a následně omítnut cementovou stěrkou. Tepelné parametry pláště domu jsou díky silné vrstvě polystyrenové izolace nadstandardní. 

Modulový koncept domu, který váš ateliér vyvíjí již řadu let, počítá s velkými prosklenými plochami. Jsou zde technická omezení pro velikost třeba posuvných oken?

Limitní rozměry posuvných hliníkových výplní končí někde kolem tří metrů. V tomto formátu jsme je použili například u staveb v Košicích a ve Stupavě.

Modulový koncept jsem se snažil srozumitelně vysvětlit v rozhovoru na Archiwebu (https://www.archiweb.cz/salon.php?type=11&action=show&id=5304), kde jsou také odkazy a dokumentace našich předchozích realizací ověřujících tento systém skladby domu.

A jako vždycky – o peníze jde až v první řadě. Takže kolik?

Součástí  zadání domu bylo udržet rozpočet do šesti milionů korun. Od toho se odvíjel výběr standardních materiálů, radiátory, dřevěné okenní rámy a podobně. Povrchy v interiéru - obklady v koupelnách, typ dřeva použitý na dělící příčky, úprava zahrady atd. jsou již rozhodnutím investora.

V případě této realizace architekt dodal jen základní kódy - geometrii domu, systém posuvných dělících stěn, doporučení zachovat interiér železobetonového těla domu v syrovém stavu a dřevěné masivní podlahy.

Ostatní je dílem investora, který tak přijal část odpovědnosti za finální vzhled svého domu. To tady stejně jako u našich dalších staveb považujeme za přínos.

Dům „krystal“ se setkal s velmi pozitivním ohlasem u odborníků, který názor vás zaujal nejvíc?

Kritiky domu v Černošicích i pozitivní emoce, které vyvolávají u veřejnosti, nás samozřejmě velmi těší. O to více, že jsou naší první realizací v Čechách. Jen si myslím, že tento produkt nebyl ještě zcela pochopen.

Po letech vývoje se nám zde podařilo realizovat prototyp domu navržený systémem, který dokáže na základě požadovaného programu a parametrů pozemku skládat překvapivě živé, efektivní tvary odvozené výhradně z algoritmu vnitřní modulové skladby domu.

Černošice jsou první z řady konstrukcí, které tímto systémem můžeme postavit, a věřím, že k dalším dostaneme příležitost.

Řez domem s kónickým tvarem

 
Návrh: Ján Studený a Martin Vojta, spolupráce Matúš Vallo - Ateliér David Kopecký a Jan Studený architekti/ksa

Zastavěná plocha parteru: 25 m²
Celková užitná plocha: 200 m²
Balkon a zahradní terasa: 15 m²
Střešní zahrada: 120 m²
Obestavěný prostor: 850 m³

Okolí domu čeká výměna dlaždic za štípaný kámen

Reakce na dům byly opravdu výrazné. Jako důkaz lze použít třeba velmi osobitý příspěvek jednoho z architektů, který dům navštívil:

Taký krátky manuál

Na ceste

Je to pomerne ľahké nájsť - vybehneš po serpentíne - samozrejme v Černošiciach vedia, čo je serpentína - niekoho sa spýtaš - párkrát odbočíš takmer na vrcholovej planine - pomedzi kadejaké domčeky - ktoré sú úplne zovšadiaľ z každej strany.

A už si tam, trošku neveríš, že aj takto to môže vyzerať tak blízko Prahy

Toto je ono – nie toto už určite - horizont sa stráca - cesta padá, ako niekde pri mori, krásne borovice - iba nebo v diaľke, vôňa stredomoria - vľavo poniže niečo prijemné a nenápadné, ba až normálne – netušil si, že je to také jemné, že? Nad plotom je len jeden obdĺžnik a cez neho v diaľke nejasne vidíš maličký prístav Praha - to bude ono, pochybnosti už nie sú.

Tak si pod ním, nie vedľa neho, ale pod ním

Aha, tak takto to je! – nečakane sa to rozbalilo - cítiš vzrušenie? – dobre, tak si pod ním – parádny boulder – Clarke aj Kubrick  práve navždy miznú v čiernom mystickom monolite, lebo Pythagoras tu zaparkoval svoje lamborghini – takže preberáš normálny výraz od robotníkov s fúrikom a lopatami v okolí – všetko je vlastne úplne ok – viacmenej podvedome si to namieriš k akejsi štrbine – po klasických deravých prefabrikátoch, ktoré možno niekedy zarastie tráva – ale máš asi šťastie, že divokosť tu ešte žije – za chvíľu ju poriadok utlmí.

Vchádzaš do domu a užívaš si to

Nastúpil si do drionu, čo opúšťa zem – áno, je to iné ako bežne – schody sú skvelé, však? Úžasné zuby – okamžite si ideš ľahnúť na stenu – a aj na ďalšiu stenu - domáci to nerobia? Ach, asi bude treba tie šikmé steny eliminovať – ale deti to nedovolia a pre teba tu ešte sú – a ty vieš, že cestou späť si isto sklopíš v aute tienidlo – a budeš kričať – zahoďte olovnice.

Vybiehaš po schodoch hore a rozhliadaš sa okolo seba, ignoruješ možnosť vybehnúť von a  automaticky vyrážaš k veľkému nekompromisnému výhľadu
A opäť zúbky – vybiehaš hore - napravo stará mama niečo žehlí – zdá sa, že sa cíti ako doma -  ale zažila aj vojnu určite – cítiš blízko tú veľkú možnosť vybehnúť von – ale tá vec skôr vyzerá, akoby niečo nasávala - a tak radšej ideš rovno k obrovskému výkladu na druhej strane – a zrazu si ako prievan či mierne urýchlená častica nedokonalého fotónového dela.

Áno, to tmavé betónové nebo ťa tlačí a vonku je niečo silnejšie, vlastne nemáš na výber – tak veľmi ťa to mohutné prázdno na konci priťahuje, lebo dnes a stále tam bude horizont – prenádherné, tak po toto sa sem oplatí ísť, však? -Ešte dobre, že tu nežiješ - pozeráš do šialenej diaľky a už vlastne nič nepotrebuješ

Po nasýtení sa diaľavami sa snažíš pochopiť štruktúru vnútorného priestoru

Trošku sa spamätáš a trošku sa rozhliadneš - ale, aká pekná dedinka – malé domčeky, ideš od jedného k druhému, cez ne a okolo – aha, tu sa spí – tu sa hrá – v domčekoch je všetko čo treba – každý sa vyciká a umyje doma  - a potom sa všetci stretnú na námestí – super, však? Shyamalan sLynchom sa tiež bavia - výborný byt – ach, pardon, vlastne dom - ale vezmi si fotku s borovicami a rýchlo z nej niečo vystrihni.

Potom dostaneš ponuku vybehnúť na strechu, výborne

Aha jasné - je tu strecha - trošku počkaj – vrčia malé otváracie mršky - zase tie chutné zúbky hladkáš nohami - a zrazu si ako makak v korunách stromov – znovu hľadíš opantaný do diaľky - nasilu zatvor oči a je tu bazén a záhrada - no je to trochu kruté - k zemi je to ďaleko - takto sa vyoperovať – radšej si ľahni na štrk a uži to – tak ďaleko, tak blízko – na povalu sa však neskryješ.

Zbiehaš naspäť a asi ti to nestačí

Zase si späť – máš pocit, že si musíš sadnúť k tej obrovskej obrazovke – určite, keď prídeš domov – budeš nešťastný zo svojich chodieb a stien – budeš liezť na stromy či pouličné lampy - a ešte vieš, že si nestíhal čítať titulky a potrebuješ ísť na ten film znovu – zrejme terapeutický dom.
 
mihazu