Uvedl to ve zprávě o průběhu expedice její vedoucí Josef Elster z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
S ledními medvědy musí polárníci na Špicberkách počítat. Po příletu expedice do správního střediska souostroví Longyerbyenu proto její členové absolvovali v Univerzitním centru Svalbard povinné školení bezpečnosti práce. Spočívalo především ve cvičných střelbách z kulovnice. Skupiny pracující v terénu se totiž musí umět medvědům bránit, protože ti nebývají přátelští.
Základnu, která spočívá ve dvou kontejnerech, z nichž jeden slouží jako ložnice a druhý jako "garáž" pro člun, i chatu lovců medvědů nalezli výzkumníci podle Elstera ve výborném stavu a hned se do ní nastěhovali.
Do provozu uvedli člun a do chaty dopravili potraviny. Na základnu přijeli polskou lodí Horizont. Nedaleko nich totiž na ostrovech už několik let pracuje skupina polských vědců.
Vědci se už pustili do botanického průzkumu v severní části zátoky Petunia na území o rozloze zhruba 80 až 100 kilometrů čtverečních. Vybrali také stanoviště pro instalaci dalších dvou klimatických stanic.
Jednu se rozhodli umístit do předpolí ledovce Horbye a druhou na vrchol horského hřbetu, který se svažuje do údolí z hory Svenbrehogda (asi 620 metrů nad mořem).
Výzkum je součástí velkého mezinárodního arktického projektu Biologická a klimatická diverzita Arktidy. Koordinuje jej Norský polární institut a koná se ve všech oblastech Arktidy od Aljašky po Sibiř. Výsledkem čtyřletého úsilí výzkumníků by měla být komplexní databáze poznatků o klimatu a biologické pestrosti Arktidy a jejích proměnách. Mise skončí 15. srpna, kdy už na Špicberkách končí léto a začíná podzim.
Území, kde se budou čeští vědci pohybovat, se nachází na rozhraní klimatu oceánského a kontinentálního. Dochází tam k nejrychlejšímu odtávání ledovce a k nejrychlejším změnám ve vegetaci.
Cílem expedice je podle Elstera vytvořit vegetační mapu. Pro českou vědu jsou podle něj Špicberky zajímavé také tím, že jsou tam podobné klimatické podmínky jako v Čechách před 10 000 lety. Je tam mnoho druhů běžných i v Krkonoších, uvedl.
Na botanický výzkum navážou podle Elstera klimatologové. Parazitologové budou chytat a zkoumat ryby a jejich parazity v přilehlé zátoce.
Česká republika už má polární stanici na Rossově ostrově v Antarktidě. Vybudovala ji tam v roce 2006 brněnská Masarykova univerzita. Arktická základna na Špicberkách má sloužit nejen k výzkumu, ale i k výuce studentů.