Proč si muži kupují sex?

Otázka zní: „Chcete mít vůbec doma muže, který se chodí ‚pobavit‘ do nevěstince, který vyhledává společnost prodejných dívek?“ V první chvíli se vám chce asi zakřičet: „Panebože, ne!“ Je to strašná představa, při které - ať už si to uvědomujete, nebo ne - svraštíte čelo a přeběhne vám mráz po zádech. Jenže: veřejné domy tu jsou a - jak se zdá - také výborně prosperují. A prosperují proč? Protože do nich chodí muži. Poměrně dost mužů. A možná i ten váš.

Tady vládnu já!

O prostituci se říká, že je to nejstarší řemeslo na světě. Prošla různými obdobími od posvátnosti až po pranýřování, přežívá dlouhá století a v její záhubu nevěří ani ten nejvíce optimistický puritán. Kupte si sex! Sex za úplatu! Skoro jako dvacet deka vlašského salátu do kelímku v lahůdkách na rohu. Některé muže to baví. Jiní hledají útěchu nebo praktiky, kterých se jim doma nedostává. Za které se stydí. To jsou nejčastěji zmiňované důvody, proč muži do veřejných domů chodí.

Zkuste se zeptat několika heterosexuálních mužů ve svém okolí na jejich názor na nevěstince. Pravděpodobně se stejně jako já nesetkáte s žádným odmítavým postojem. Obyčejní muži na prostituci nevidí nic špatného (v krajním případě je pouze vůbec nezajímá), zatímco my ženy „mimo obor“ často nerozumíme tomu, co na tom ty naše muže může bavit, na veřejné domy, hampejzy, bordely, kluby pro pány, vykřičené domy se díváme skrze prsty či s patrnou dávkou zhnusení.

Psychologové sestavili seznam věcí, které většina mužů požaduje a očekává od své partnerky. Zatímco my prý prahneme především po citových investicích a emocích, muži mají jiná očekávání: sní o sexu, obdivu a o domácím servisu. A pro naplnění jejich první a druhé touhy může být nevěstinec skutečně ideální. Oni jsou těmi pány, kteří určují, co a jak bude probíhat, prostitutky je neodbudou, že ještě musí uspat děti, připravit jim svačinu na další den nebo že jsou unavené a bolí je hlava. Ony si jsou vědomy svého „poslání“ a pravidel „spolupráce“. Jejich zákazník (klient) je zkrátka jejich pán. A pakliže ten nepožaduje, aby dotyčná hrála dominu a ponižovala ho, pravděpodobně se mu dostane určitého obdivu i v případě, kdy by byl jeho výkon „v posteli“ mizerný.

Mnozí muži jsou v tomto ohledu pořád jako malí kluci. Neustále potřebují být ti inteligentní, schopní, pracovití, významní, úspěšní a mužní. A nejenže si to potřebují sami o sobě myslet, oni to chtějí také slyšet - nejlépe ve chvílích, kdy jsou na blízku i další lidé. Další lidé totiž znamenají i další obdiv. A co očekáváte od běžné prostitutky? Rozhodně s vaším mužem nebude diskutovat o kvantové fyzice nebo s ním polemizovat, kdo je lepším demokratickým kandidátem v nastávajících prezidentských volbách ve Spojených státech, jestli Barack Obama, nebo Hillary Clinton. To spíš se bude chovat, jako by byl každý jeho názor svatý - a nevadí, že to jen hraje. Ve veřejných domech je totiž přiměřeně inteligentních holek a žen jako šafránu.

Prostitutka je v očích mužů žena, která je - co se sexu týká - snadno dostupná, přístupná jejich zálibám a sexuálním experimentům, orgasmus má nebo jej zahraje bez jejich většího nasazení, zkrátka povolná loutka, kterou - a to je skvělý bonus - ještě ke všemu nemusí nikterak dobývat.
A pak je tu ještě jedna, hlavně lehkými děvčaty prezentovaná pohádka: „Muži za námi nechodí jen pro sex. Někteří se jen chtějí vypovídat, protože jim manželka nerozumí, nevěnuje jejich názorům žádnou pozornost, nezajímá se o jejich sny...“ Co na to říct?!

Na truc

Je to asi půl roku, kdy má třiatřicetiletá kamarádka Kamila se smíchem rozrazila dveře mého bytu. Musím přiznat, že s tak dobrou náladou jsem ji už dlouho neviděla. Nevypadala jako někdo, kdo zrovna pohřbil vztah s jedním inteligentním, velice milým, pohledným a dobře situovaným mužem - prý pro jeho přílišnou zálibu v uklízení (pravda, když vám kvůli němu uletí letadlo, protože se před odjezdem na dovolenou ještě musí vyluxovat koberec v ložnici, a vy se pak trmácíte dva dny autobusem „provoněným“ mnoha chleby se salámem nebo s řízkem, je to k vzteku), nesmyslnou snahu aristokraticky vychovávat její volnomyšlenkářskou dceru a pro jeho věčnou touhu korigovat Kamiliny znalosti a názory.

Skutečně od srdce se smála. Do toho největšího hrnku, který bývá obvykle na mé večerní kakao, si nechala uvařit silné instantní kafe, zapálila si a až potom mi konečně vysvětlila, co tak zábavného se stalo. „Představ si, Marek si šel vylít svůj žal do bordelu! A to není všechno. On tam šel s mým bývalým. Skamarádili se! A objednali si vyzáblou blondýnu, tu, která jim nejvíc připomínala mě. Chápeš to? To měla být pomsta za to, že jsem se s nimi rozešla. Noc v bordelu jako pieta za dva tak slibné a promarněné vztahy! Pochopíš to? Potřebovali mě potrestat, proto zašli do bordelu. Jak já trpím,“ smála se Kamila. „Jak ses to vůbec dozvěděla?“ nemohla jsem pochopit. „Marek mi to poslal ve dvě v noci v pořádně dlouhé esemesce. Jedna výčitka za druhou. Chudáček, kvůli mně musel do bordelu! Prý poprvé ve svém životě...“

Je prostituce věčná?

Těžko zjistíme, kdo své tělo první nabídl k rozkoši výměnou za odměnu, ale etologové zjistili, že chování podobné prostituci se dá vystopovat už u některých primátů. Opice prchající s chutným plodem před nenažraným samcem nastaví své „lůno“, a zatímco si opičák užívá, samice v klidu dojí svačinu. Na světě neexistuje jediná společnost, která by se za uplynulých dva a půl tisíce let dokázala zbavit prostituce. Podle některých teorií prostituci zvyšují takové faktory, jako je bída a nezaměstnanost, jenže v některých státech panuje blahobyt a hospodářství prosperuje a prostituce bují a bují. Ve snaze vyzkoumat sociální příčiny prostituce byly prováděny různé výzkumy. Jisté je, že ženy toto řemeslo neprovozují za účelem sexuálního ukojení, nýbrž pouze z důvodů zištných.

Pro rychlý a snad i snadný výdělek. A dokud po nich bude poptávka, bude i nabídka. Snad jedinou dobou temna pro veřejné doby bylo období světových válek. Tehdy totiž společnost dávala přednost tajné prostituci a hodinovým hotelům, protože jí připadaly diskrétnější. Hlavně v posádkových městech vznikal jiný typ bordelů, tzv. pojízdní polní puff. Vojáci měli dovoleno se se ženami stýkat, ale museli se vyhýbat nebezpečí pohlavních chorob. A pochopitelně také nesměli vyzradit vojenské tajemství! Vždyť novinkou této doby bylo používání prostitutek jako supertajných informátorek nasazených na důstojníky - jednou z nejznámějších vyzvědaček byla Mata Hari.

Před druhou světovou válkou a během ní se rozvíjel nový názor - abolicionismus. Nejvíce zastánců měl mezi ženami, které podporovali právníci, lékaři a především duchovní. Abolicionistická předloha navrhovala zákaz prostituce a její trestní stíhání. Ale podařilo se jim prosadit jen mírnější podobu zákona, a to zakázání bordelů. Podle očekávání se pak ale na ulicích velkoměst rozšířila prostituce daleko více. V Paříži se abolicionistická kampaň setkala s hlasitým výsměchem. Místo toho se ještě více prosazovaly návštěvy míst volné lásky a nóbl bordelů. Dne 13. dubna 1946 bylo uzákoněno uzavření veřejných domů. Jejich vybavení bylo vyprodáváno na bleších trzích a v aukcích. Tím se ale mnohokrát zvýšil počet prostitutek v ulicích, které neplatily daně, a také došlo ke zdvojnásobení počtu onemocnění syfilidou a k nárůstu homosexuality.

Zlatá éra prostituce

V žádné době a v žádném městě světa nehrály lehké ženy větší roli než v Athénách a Korintu ve zlatém věku řecké kultury. Ve starém Řecku ovládala Venušina služba ve svých nejrůznějších podobách všechny oblasti života. Ale hlavně ji používali v boji proti homosexualitě. Už filozof a zákonodárce Solón předepsal mužům nevěstince jako lék proti homosexualitě, proto nechal zřídit první bordel. V této instituci viděl blaho a klid lidu. Sehnal vhodný dům, do něhož nechal koupit mladé otrokyně, a ustanovil nízké vstupné. Tímto chtěl zabezpečit klid a bezpečí slušným ženám.

Athény ochotně trpěly prostituci, protože jim z ní plynuly nemalé daně z hříšné mzdy, z nichž financovaly stavbu lodí a nákladnou výzbroj. Nevěstky byly pro stát tak důležité, že si musely vyžádat zvláštní povolení, když chtěly překročit hranice, a poskytnout záruky, že se vrátí.

V Římě určovalo právo nevěstkám výjimečné postavení a prostitutky často byly u zrodu důležitých státních ustanovení. Veřejná prostituce se objevovala hlavně při zvláštních příležitostech, jako byly slavnosti. Spíše než ženská prostituce tu byla oblíbená - na rozdíl od Athén - prostituce mužská. A pak přišlo křesťanství, které vyzývalo k cudnosti, odříkání, pohlavní zdrženlivosti. Asketové hlásali dokonce zatracení žen a nazývali je nádobami hříchu. Ale i církev se s prostitucí musela nakonec smířit - vždyť pobírala určitý příjem z domů, které pronajímala správcům bordelů. Měšťané, řemeslníci, ale i duchovní toužili po styku s pros­titutkami a museli vymýšlet nouzová řešení...

Jen pro ten dnešní den...

Ale zpátky k současnosti! Abych mužům nekřivdila a nepovažovala je jen za chlípné šovinisty, kteří si ukájejí své choutky v náručí prostitutek. Takže: malým průzkumem jsem zjistila, že ještě existují tací, kteří do veřejného domu nevkročili a v dohledné době to ani neplánují (někteří dokonce prohlašují, že bordel nenavštíví nikdy, ale vzpomeňte na staré známé: „Nikdy neříkej nikdy!“). Další tam zašli jen ze zvědavosti a kromě toho, že se opili a po ženách na prodej pokukovali, se nic jiného nestalo. Jiní se šli pouze rozloučit se svobodou. A jen malé procento mužů chodí do nevěstinců pravidelně.

Otázkou jsme začali, několika otázkami také skončíme. Ale nejsme třeba právě v pohledu na prostituci neblaze ovlivněni křesťanstvím a jeho falešnou morálkou? A co je horší - když muž zaběhne do bordelu za prostitutkou, nebo když vás podvádí s milenkou? Na to už si odpovězte sama...

Jak to vidí prof. PhDr. Petr Weiss:

• Zabývá se sexuálními dysfunkcemi, deviacemi a transsexualitou. Je soudním znalcem v odvětví psychiatrie a sexuologie.

• „Základní otázkou není, proč muži chodí do bordelu, základní otázkou je, proč existuje prostituce v podstatě jenom ženská. Ženy nehledají u komerčních styků s opačným pohlavím soulož, ale spíš společnost. A tak existují firmy, které se specializují na poskytnutí společníků, a zda večer skončí sexem, nebo ne, většinou nechávají na svých zaměstnancích a na domluvě s eventuální zákaznicí. Komerční sex ve smyslu skutečně anonymních sexuálních styků existuje pouze v podstatě jenom pro muže. Základní příčinou těchto rozdílů je za prvé rozdíl mezi počtem spermií a vajíček, za druhé otcovská a mateřská investice do potomků.
   

• K tomu prvnímu: zatímco u mužů probíhá spermatogeneze od puberty víceméně až do smrti, u žen je počet vajíček omezen. Zatímco v jedné ejakulaci jsou i desítky milionů spermií, žena má během celého svého života k dispozici pouhých několik set vajíček schopných oplodnění. Jednoduše lze říci, že vajíčka jsou v přírodě nesmírně vzácným zbožím a ženy si je musí chránit pro toho nejkvalitnějšího. Muži však mohou svými spermiemi plýtvat. A za druhé: ženy do narození potomka investují nepoměrně více než muži. Muž může teoreticky investovat pouze jednu úspěšnou ejakulaci, každá žena však každým sexuálním stykem riskuje devět měsíců těhotenství, porod, při kterém se v minulosti i umíralo, dále pak kojení a poté léta péče o potomka. Tyto dva faktory způsobují základní mužskou sexuální charakteristiku a tou jsou snížená vybíravost čili selektivita ohledně sexuálních partnerek, tendence k anonymním sexuálním stykům a zvýšená tendence k promiskuitním sexuálním stykům. To potvrzují i populační výzkumy, ve kterých muži uvádějí více sexuálních partnerek než ženy i více komerčních a náhodných sexuálních styků během svého života. Muži jsou rovněž častěji svým partnerkám nevěrní. Komerční sexuální styky, tedy styky s prostitutkami, naplňují právě tuto mužskou sexuální potřebu, tj. potřebu větší variability sexuálních partnerek. Kromě toho muži také rádi zkouší nové sexuální praktiky, touží více než ženy měnit polohy, způsoby soulože, eventuálně chtějí rozvíjet nekoitální nebo méně obvyklé sexuální praktiky. Se stálými partnerkami v rámci dlouholetých partnerských vztahů variabilita sexuálních styků časem klesá, až si nakonec naprostá většina párů najde dva tři způsoby sexuálního uspokojení, u kterých mají jistotu, že oba dosáhnou orgasmu. Touha experimentovat se ztrácí.

• Nicméně právě v rámci komerčních sexuálních styků si nejeden z mužů, který je zákazníkem prostitutky, může naplnit tuto svoji touhu po tom, co mu manželka nemůže nebo nechce poskytnout. Například je častější anální styl s prostitutkou než s vlastní manželkou, orální styk spojený s polykáním ejakulátu a tak dále a tak dále. Podle našich výzkumů navíc platí, že sice u obou pohlaví naléhavost sexuálního puzení s věkem klesá, ale zejména u žen po pětačtyřicítce je ten pokles výrazně podstatnější než u mužů. Ostatně mezi mou nejběžnější klientelu sexuologické ambulance patří právě ty páry, u kterých existuje nesoulad v sexuálním životě a obvykle právě ve smyslu vyšší sexuální potřeby muže. Pokud je tato disproporce příliš výrazná, může se stát příčinou sporů a napětí. Přirozenou cestou, jak uspokojovat tyto sexuální potřeby, je samozřejmě masturbace, nicméně nemusí všem mužům s vyšší potřebou sexu jako kompenzace stačit. Právě u nich pak může dojít k tomu, že využijí placených služeb profesionálek, takže není divu, že tím nejčastějším zákazníkem prostitutek je uváděn muž středních let, který nechce narušit svou bazální rodinu, a proto nechce být ve skutečnosti nevěrný a budovat si mimomanželské vztahy, které jsou skutečně z psychologického hlediska pro manželství potenciálně více ohrožující než anonymní sexuální styk s prostitutkou. Z hlediska finančního je situace často opačná, protože muž, který používá placené sexuální služby příliš často, může ohrozit ne samotnou rodinu, ale přinejmenším její rozpočet. Sexuální služby nejsou úplně nejlevnější, záleží, zda člověk navštíví luxusní podnik tohoto charakteru, nebo mu stačí styk s pouliční prostitutkou někde v zaparkovaném autě na nábřeží.
   

• Od roku 1993 provádíme v pravidelných pětiletých intervalech reprezentativní výzkumy sexuálního chování obyvatelstva České republiky, letos na podzim připravujeme už čtvrté pokračování. Zajímavé je, že z dosavadních výzkumů plyne, že zatímco v době těsně po revoluci mělo pouhých sedm procent mužů zkušenosti s prostitutkou, před pěti lety už to bylo čtrnáct procent. Co je ještě zajímavější a dá se říct, že i zábavné, že žen, které se přiznaly, že měly někdy sex za úplatu, jsou trvale jen tři procenta. Co je třeba posuzovat kladně, je to, že pár, jak vyplývá z těchto výzkumů, při těchto komerčních sexuálních stycích v drtivé většině používá kondom, tudíž nevzniká příliš vysoké riziko nákazy přenosnou sexuální chorobou nebo virem HIV. A tak mnohem nebezpečnější než zkušené profesionálky jsou z pohledu sexuologa nadšené amatérky...“

(Připravila: Eva Šolcová, Harper's Bazaar