foto: Profimedia.cz V Táboře nechtějí přijímat prvodárce. Spotřeba krve podle nich v posledních letech klesá. Ilustrační foto.

Podle přednosty Transfúzní stanice Tábor již několik let klesá spotřeba krve. "My všechnu krev spotřebovat nestačíme, táborská nemocnice nemá žádnou velkou operativu a navíc se teď přestavuje," sdělil iDNES.cz přednosta Karel Dvořák.

Jeho stanice poskytuje krev také dalším odběratelům. Mezi nimi jsou například pražské nemocnice nebo plzeňská fakultní nemocnice.

Podle Dvořáka představuje každý nový dárce pro nemocnici určité potíže. "Nevíte, co to je za člověka, musí se vyšetřit a musí projít všemi předtransfúzními i potransfúzními vyšetřeními. Důležitá je pro nás kontrola kvality," zdůrazňuje primář.

Podle jeho slov často přijdou prvodárci pouze jednou a o takové zájemce transfúzní stanice nestojí. Chce, aby dárci chodili v nějakém pravidelně. "Chodí k nám třeba studenti, kteří dovrší 18 let, dají krev dvakrát a pak jdou studovat dál. Z prvodárců se rekrutují stálí dárci minimálně," říká.

Zájem zde nemají ale ani o dárce, kteří už dávali krev v jiném zařízení a nyní se třeba přestěhovali. Pokud přijdou, musí projít stejnými vyšetřeními jako prvodárci. Kromě vstupního vyšetření je také nutné, aby měli trvalé bydliště v okrese Tábor.

V táborské transfúzní stanici neberou dárce od letošního května. "Dokud se spotřeba neustálí, nové brát nebudeme. Může se stát, že to tak zůstane celý rok," připouští Dvořák.

Jinde dárce vítají
Ostatní transfúzní stanice se potýkají spíše s opačným problémem. "Nestačí nám odběry krve z vlastního regionu, musíme dokupovat i z jiných transfúzních zařízení," sdělila iDNES.cz primářka transfúzního oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Růžena Herynková.

Nové dárce přibírají v Plzni neustále, stále tady totiž chybí. "V Plzni je vysoká spotřeba transfúzních prostředků," vysvětlila Herynková.

Akutní nedostatek krve bývá podle jejich slov spíše nárazový. Způsobený může být tím, že se sejde najednou několik pacientů stejné krevní skupiny nebo se provádí složitá operace, během které se na jednoho pacienta spotřebuje až sto krevních konzerv během 24 nebo 48 hodin. Jedna konzerva má objem 250 až 350 mililitrů.

"Takové zásoby samozřejmě nemáme, navíc musíme mít pořád nějakou rezervu," dodává Herynková. Zásoby krve je nutné obnovit okamžitě. "Pokud by nebyla krev, museli bychom odložit plánované operace a brát jen akutní případy. To se zatím nestalo," řekla Růžena Herynková.

Dárci chodí podle lékařů na odběry málo v lednu a občas i v létě, kdy jsou na dovolených. "U nás se to letos zatím příliš neprojevuje, vysloveným nedostatkem netrpíme," řekla iDNES.cz Jaroslava Urbanová, lékařka Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Veškerá odebraná krev se zpracovává na krevní plazmu a krvinky, výjimečně také na krevní destičky. Zatímco plazma se dá použít až tři roky po odebrání, krvinky mají manipulační dobu šest týdnů a destičky pouze šest dnů.

U krvinek může v některých případech dojít k expiraci. Destičky, které mají nejkratší manipulační dobu, se získávají právě z tohoto důvodu vzácně. "Zpracovávají si je například oddělení, kde mají větší spotřebu, protože se starají například o hematologické pacienty," řekla Urbanová.

Dávat se chodí pouze do jednoho centra
Pokud se někdo přestěhuje, změna transfúzní stanice je možná. "V takovém případě to není problém, rádi nového dárce přijmeme. Nechceme ale, aby chodil dávat krev někam jinam," upozorňuje Herynková.

Dárce krve by měl chodit darovat pouze do jednoho transfúzního centra především kvůli nutné kontrole, kterou nad ním musí lékaři mít. Hlídají například frekvenci odběrů nebo výsledky testů.

Dárcovství krve je zpravidla bezplatné, dárce má nárok na občerstvení a den pracovního volna. Některé transfúzní stanice nabízejí také několik stokorun. Týká se to zpravidla speciálních přístrojových odběrů, během nichž se krev rovnou upravuje a odebírá se jen složka, která je potřeba. Tyto odběry jsou výrazně náročnější na čas.