to musíte vidět
Černá Hora se pyšní nejkrásnějšími písčitými plážemi v Evropě
Černohorské pobřeží patřívalo mezi našimi rekreanty k nejoblíbenějším částem Jadranu. Byl-li chorvatský Dubrovník králem, pak Budva bývala královnou Jadranu a ke svému titulu se dnes hrdě hlásí. Ale vzhledem k přílivu nových a nových turistů ubývá míst na písčitých plážích.
Budvanskou riviéru tvoří několik letovisek, z nichž vedle samotné Budvy patří k nejznámějším exkluzívní ostrůvek Sveti Stefan a městečko Bečiči. Tamní, téměř dva kilometry dlouhá pláž byla v roce 1935 vyhlášena v Paříži nejkrásnější pláží Evropy.
Na rozdíl od Chorvatska jsou v Černé Hoře pláže písčité, opravdu rozlehlé. Městské jako v Budvě a v Bečiči, kde je v sezóně hlava na hlavě, pláž je lemována stánky s občerstvením, bary a restauracemi, zní tam hudba a na korze, které je vlastně jedním velkým tržištěm, si můžete koupit všechno, co v plážové módě zrovna letí.
Na pláži v Bečiči není k hnutí.
Tak to vypadá např. na Slovanské pláži, která je „vlajkovou lodí“ celé riviéry. Jsou tam všechny vodní atrakce, na které si vzpomenete. Včetně gumových člunů, opatřených křídlem a vrtulí, které se vznášejí nad zátokou.
Klidnější jsou pláže, které se nacházejí v obtížněji přístupných místech, mimo obec. Takovou je třeba Drobni pjesak kousek od Sv. Stefana. Vede tam asi kilometr dlouhá strmá a klikatá cesta, která mnohé nezasvěcené odrazuje. Kolem poledne byla sice i tam obsazena většina z asi tří set lehátek, ale z plážové restaurace neduněla hudba, po moři se neproháněly skútry a motorové čluny.
Není všechno zlato
Z toho, co jí příroda na pobřeží nadělila, se Černá Hora snaží vytěžit maximum. Někdy není úplně zřejmé, jestli těží stát, nebo domácí a zahraniční společnosti. Hotely vyrůstají rychlým tempem, ty nejoblíbenější pláže – beztak už přeplněné – sotva poberou další lehátka a slunečníky. Kdo se chce dostat do vody, musí absolvovat obtížný slalom mezi sevřenými šiky lehátek.
Cestovní ruch patří mezi klíčová hospodářská odvětví Černé Hory, a tak se každý snaží vytěžit z něj maximum. Ne vždy je to k dobru věci. Zájem o černohorské pobřeží je obrovský. Oblíbili si ho Rusové, Makedonci, ale především pro Srby je to jediný kus jadranského pobřeží kde se ještě mohou cítit jako doma.
.: Sveti Stefan je exkluzivním přímořským letoviskem
Srovnání se severním sousedem se člověk neubrání. Černá Hora nemůže Chorvatsku konkurovat délkou pobřeží, ani jeho rozmanitostí, množstvím ostrovů a mnoha dalšími znamenitostmi. Už dnes mu ale konkuruje tempem, jímž se posouvá od kvantity ke kvalitě.
Češi byli u počátků turismu v Černé hoře
Podobně jako v Chorvatsku stáli i v Černé Hoře u zrodu organizovaného turismu Češi. V roce 1922 do Budvy přicestovala první skupina turistů z Prahy. Pověstný je zelený autobus s nápisem Praha-Budva, který najdete i na pohlednicích, ilustrujících začátky turismu v zemi. Ve 30. letech pak byl v Praze založen Spolek přátel Budvy.
V Kotoru má několik pamětních desek František Raš, jeden z vůdců vzpoury rakouských námořníků v Boce Kotorské v roce 1918, který byl po jejím potlačení popraven na krásném místě nad zátokou, kde stávala rakouská pevnost.
Sezóna je v Černé Hoře vzhledem k její poloze delší než na severnějším Jadranu. Těm, kteří by tam chtěli strávit dovolenou v klidu a nebojovat o místo na pláži, bude nejspíše vyhovovat některý ze dvou okrajů letní sezóny. Navíc alespoň jednu dovolenou v Černé Hoře by měl člověk věnovat jejímu poznávání.
Mikuláš I. byl jediným černohorským králem
Mikuláš I. byl jediným černohorským králem. Vládl v letech 1860 - 1918. Hodně se činil, nadělal ve své zemi spoustu pokrokových reforem, zřizoval školy, budoval silnice. Snažil se Černou Horu jako nezávislý stát pevně zakotvit v Evropě. Jedna z jeho dcer se stala ruskou carevnou, další italskou královnou, třetí královnou srbskou.
Další dvě Mikuláš provdal do významných německých rodů, čímž si vysloužil označení tchán Evropy. Všechno o tom, jak to bylo, se dozvíte v Cetinji, někdejším sídelním městě ve vnitrozemí.
.: Kamenný ostrůvek s klášterem je vyhledávaná atrakce u Boky Kotorské
Unikátní přírodní i historickou lokalitou je Kotorský záliv (Boka Kotorska). Hradby středověké pevnosti se v Kotoru šplhají vysoko po skalních srázech, bohatými dějinami jsou popsané úzké stinné ulice i nevelká náměstí před kostely, nebo paláci. Cestou kolem členité zátoky ze dostanete až na druhou stranu do města Herceg Novi, které také nabízí spoustu zajímavostí.
Hory a vnitrozemí
Jiné zážitky nabízí pohoří Durmitor, kaňony řek Tara a Morača nebo Skadarské jezero. Do Orientu pak můžete nahlédnout na samém jihu země, v Ulcinji, kde žijí černohorští Albánci.
Za samostatnou prohlídku stojí i „královna“ Budva, zejména její opevněná historická část, v níž je například nově uspořádané Archeologické muzeum s exponáty, z nichž některé patří k evropským unikátům.
Pozdní léto nebo velmi časný podzim jsou ideální dobou pro pěší a cykloturisty, kteří mají v úmyslu prozkoumat hornaté vnitrozemí.
RADY NA CESTU |
Jak do Černé Hory Jde zpravidla o zbytečně dlouhé čekací doby při odbavení apod. Individuální cestovatelé mohou dojet do Dubrovníku autem a pokračovat stejnou cestou, anebo zvolit třeba trasu přes Maďarsko a Srbsko. |
Peníze |
Vízum |
Bohuslav Borovička,Právo