foto: Monika Tomášková, MF DNES Jan Turek je jedním z obžalovaných.

Jedenatřicetiletý Turek obvinění odmítá, ale u soudu zatím nevypovídá. V rozhovoru tvrdí, že chlapce netýral. Je možné, že se kvůli soudu jen snaží získat lepší obraz na veřejnosti. Věrohodnost jeho výpovědi nelze ověřit.

Je pravda, co stojí v obžalobě?
Ne, děti jsem netýral, na chatě jsem nebyl. Je pravda, že jsem dodal klece, na co jsou, jsem ale netušil. Proč to o týrání tvrdí Klára, to nevím, mohu se jen domnívat. Má bývalá žena třeba chodila s jejím manželem. Já kluky jen vedl ve cvičení, ale to je už tak čtyři pět let.

Proč by to říkal i Jakub?
To vůbec neberu v potaz, to je podle mě práce Klokánku a tet v něm. Aby Kuba přede mě předstoupil a řekl mi to přímo, to se prý v žádném případě nikdy nestane.

Jenže totéž tvrdí i Josef Kolínský, prý jste se mu sám svěřil.
To jednoznačně popírám. Je pravda, že jsme se několikrát sešli. Zlom ale nastal, když se v médiích objevila informace o tajných službách. To se strašně rozčilil, ale strašně. A pak mi řekl, že tresty jsou dané, ale pokud budu spolupracovat, tak dostanu nižší trest. Ale že se musím rozhodnout rychle, jinak to bude nabídnuto někomu jinému.

Jak ta spolupráce měla vypadat?
Já z toho vycítil, že zájem je o pana Škrlu (Josef Škrla, otec Barbory hrající nalezence Aničku – pozn. red.). Bylo mi naznačeno, že on je největší zlo, i informace, co jsem měl dodat, byly v hodně negativním smyslu.

Víte, proč kluky týrali?
Netuším. Každou myšlenku, kterou na soudě slyším, třikrát obracím v hlavě. Ale týrání je jen jedna rovina, to je jen skupina A, pak je ještě B a C. Ale o těch teď nechci mluvit. Nemyslím, že to souvisí se sektou.

Tak s Hnutím Grálu, z něhož vzešla skupina kolem Josefa Škrly?
Možná nepřímo. Rozebírat to ale opravdu zatím nebudu.

Je to pozadí případu nějak spojeno s podnikáním Josefa Škrly?
Podle toho, co vím, je to možné. O podnikatelských aktivitách pana Škrly toho vím pramálo. Znám jej jako introvertního, korektního, spíše mlčenlivého člověka v pozadí, rozhodně ne dominantního jedince. Ale pokud jde o ono C, tak to určitě souvisí, směřují mě k tomu různí lidé, s nimiž jsem se setkal, a jejich poptávka po informacích.

Je zde podle vás nějaké spojení s tajnými službami, jak tvrdí syn Josefa Škrly Jan? Nebo že je tam dokonce napojení na StB?
Já to tak nenazývám, ale zřejmě ano. StB po revoluci jen změnila kabát, ale rozebírat to zatím nechci, ještě si sám potřebuji nějaké věci doplnit. Celá tato kuřimská kauza je puzzle díky tomu, že má obrovskou šíři. Je potřeba to celé puzzle složit. A nejsem si jistý, že se to někdy podaří, moc bych chtěl, aby se to celé rozkrylo, ale moc tomu nevěřím.

Jak znáte Barboru Škrlovou, jako ženu, nebo jako dítě?
Nevím, nejsem schopen to soudit, jako dítě asi ne. Byla introvertní, jemná, citlivá, moc nemluvila, když ano, tak polohlasem. Těžko se k tomu nějak vyjadřovat. Byla svá. Moc jsem se s ní nebavil. Ale působila dětským dojmem.

Jak teď – kromě toho, že čelíte žalobě u soudu – žijete?
Teď řeším jen tuhle věc. V hlavě se mně honí tisíc myšlenek, převracím je, přemýšlím. Něco takového na vás má zásadní dopad. Měl jsem oděvní salon, moje podnikání skončilo. Po svém obvinění všude zažívám negativní reakce lidí. Bojím se o své blízké i o to, aby pravda vyšla najevo.