foto: ČTK Ústavní soudci prověří, zda Lisabonská smlouva neomezuje suverenitu České republiky.

Ústavní soud bude v následujících měsích posuzovat, zda Lisabonská smlouva neporušuje suverenitu České republiky. Vyzvali ho k tomu členové horní komory parlamentu.

Ústavní soud si nyní vyžaduje stanoviska zúčastněných stran, které jsou účastníky soudního řízení. Prezidentské stanovisko už dostal, nedávno ho dokončila i vláda.

Dostat spis z vlády byl nekonečný úkol. I přes několikeré urgence jej tiskový odbor neposkytl, materiál si proto redakce iDNES.cz obstarala sama.

Několikastránkový dokument, který byl před schválením vládou podle informací iDNES.cz konzultován mimo jiné s bývalým ústavním soudcem a nynějším soudcem Evropského soudního dvora v Lucemburku Jiřím Malenovským, má za cíl Ústavní soud přesvědčit, že evropský reformní dokument není s českým právním řádem nikterak v rozporu.

V rozporu s ústavou přitom ale Lisabonská smlouva může být hned v několika svých ustanoveních. Naznačuje ho třeba článek 10a Ústavy. Říká, že své pravomoci může Česká republika předávat jen na základě mezinárodní smlouvy, kterou ratifikuje parlament. Vstoupí-li však smlouva v platnost, EU si bude moci příště přisvojit i další pravomoci členských států, aniž by se jich už musela ptát na souhlas.

Aby si s tímto rozporem soudci nemuseli lámat hlavu, vláda jim radí článkem se příliš nezabývat. Má na to dokonce teorii "materiálního jádra ústavy". Do něj sporný článek nepatří, proto se jím není třeba trápit. Důležité je, jestli je smlouva v souladu s "jádrem ústavy".

"Dle přesvědčení vlády by se Ústavní soud měl zaměřit především na přezkum z hlediska takzvaného materiálního jádra Ústavy, tedy podstatných náležitostí demokratického právního státu," píše se ve vládním stanovisku. "Principy materiálního jádra je nutné vykládat v kontextu Ústavy jako celku, a to včetně souvislostí spočívajících v přihlášení se České republiky k myšlence evropské integrace," pokračuje vládní stanovisko.

Pod "jádrem" si vláda představuje skutečnost, že je Česká republika demokratickou zemí, a to se prý přijetím Lisabonské smlouvy nezmění. Vše ostatní, včetně suverenity země, do "jádra" nepatří a se smlouvou proto nemůže být v konfliktu. Soud tak může být bez obav.

Vláda sice přiznává, že z formálního hlediska si může EU v budoucnu přisvojit i další kompetence, aniž by se na to Česka ptala, tento článek ale řadí do kategorie pouhého "formálního nesouladu".

Senátor Pospíšil: Je to vládní trik
Kabinet jinými slovy říká, že některé články ústavy si nezaslouží takovou pozornost, jako jiné. Podle občanskodemokratického senátora Jiřího Pospíšila jde ale o vládní trik.

Vláda podle něj tuší, že smlouva může být s některými ústavními články v rozporu. "Obchází to tím, že řekla, že existuje jakési jádro, které je nezměnitelnou částí ústavy a všechno ostatní je méně důležité. A že tedy stačí, když zůstaneme demokratickými (to je ono jádro), což do jisté míry zůstaneme i pod kuratelou bruselských úředníků," řekl senátor. 

Ústava je však platná jako celek, všechny její části jsou si rovny, žádná z nich není důležitější. "Je to jen teoretická konstrukce, že některá část je cennější a některá méně," dodal politik.

Soud by měl zkoumat vše, tvrdí bývalý ústavní soudce
Jeho slova potvrzuje expert na ústavní právo Václav Pavlíček. "Má-li soud zkoumat rozpor mezi ústavou a čímkoli jiným, musí zkoumat rozpor mezi všemi ustanoveními ústavy, nejen mezi některými ustanoveními. Pro to není v zákoně o Ústavním soudu žádné zdůvodnění," řekl iDNES.cz bývalý ústavní soudce.

Soud by měl podle něj konstatovat, zda smlouva je nebo není v rozporu a v čem. Kde je a jedná se přitom o "podstatnou náležitost", nelze ústavu měnit. Kde to "podstatná náležitost" není, byl by to pro ústavodárce pokyn, aby zvážil, zda je vhodnější změnit ústavu nebo mezinárodní smlouvu nepřijmout, tvrdí Pavlíček.

Současný ústavní soudce Jan Musil se k vládnímu textu zatím vyjádřit nemůže. "Samozřejmě svůj názor na to mám, četl jsem to a jsem s tím seznámen. Ale jako člen pléna budu v té věci hlasovat a profesí jsem vázán k tomu, že k té věci nemohu říkat žádné předběžné stanovisko," řekl iDNES.cz Musil.

Vládní vyjádření kritizuje i další účastník řízení, Hrad. "Pokud přijmeme výklad vlády, pak nemusíme měnit ústavu, pokud chceme například změnit volební systém," řekl iDNES.cz poradce prezidenta Tomáš Hass. Jak poměrný, tak většinový systém jsou totiž demokratickými principy, oba jsou používány v demokratických zemích. To ale podle Haase neznamená, že parlament může ignorovat "z materiálního hlediska méně důležitý" článek 18, který říká, že se parlament volí podle poměrného zastoupení a další volby vyhlásit podle zásad většinového systému, argumentuje Haas.

Vláda obnovila ducha zákonů
Vládní prohlášení, třebaže bylo vytvořeno po irském referendu, také nikterak nebere v úvahu, že smlouva už stejně nemůže vejít v platnost, protože s ní jeden z členských států vyslovil nesouhlas. Tento důležitý fakt prohlášení ani na jedné řádce nezmiňuje.

Kuriózní argumentací se také vypořádává s otázkou Senátu, zda nedochází k vyprázdnění článku 15 Ústavy. Ten říká, že zákonodárná moc patří českému parlamentu. Podle vlády prý nedochází, protože, i když Česko přenese své pravomoci na EU, stále mu ještě nějaké zůstanou. K vyprázdnění článku by došlo pouze tehdy, kdyby Česko předalo všechny pravomoci. Parlament ale bude moci i po Lisabonské smlouvě přijímat vnitrostátní legislativu. Jinými slovy, ještě nám zůstane něco, o čem si budeme moci rozhodovat sami. Vše je tedy v pořádku, vyvozuje vláda.

Teorie o materiálním jádru jaksi mimoděk připomíná podobnou argumentaci z doby televizní stávky, kterou razily politické kruhy kolem exprezidenta Václava Havla.

"Před lety s tím vystupovali lidé, kterým říkáme Pravda a láska," řekl iDNES.cz Pospíšil. Vláda podle něj obnovila jejich "ducha zákona", což byl termín, kterým se oháněli zastánci České televize v jejím sporu s tehdejší politickou reprezentací. Ten se točil kolem toho, zda je důležitější litera zákona nebo jakýsi "duch zákona".

Dnes to samé činí vláda, tvrdí senátor. "Řekla, že některé části ústavy jsou vznešené a některé méně a s těmi si můžeme dělat, co chceme. Že existuje jádro, duch, materiální podstata," kroutí hlavou.